20.1.2018
Tak ještě jednou. Z nějakého prapodivného důvodu se přípěvek neuložil. Prý krátký nadpis. Datum snad nemůže být nadpis?
Velmi dlouho jsem zde nic nepsala. Vzhledem k tomu, že nyní neodchovávám štěňátka,tak aktualizace vázly. Přesto bych se chtěla pokusit shrnout uplynulé období.
V současné době je celá minismečka ostříhaná. Holčičky jsou veteránky. Celestýnku jsem chtěla v této třídě vystavovat, protože má stále překrásnou srst a velkou chuť se předvádět. Bohužel kloubní potíže po prodělané borelce mě donutily ostříhat i jí. Vše se srovnalo, již mohu česat, ale srst neroste tak rychle a čas běží.No uvidíme.
Loni na jaře nás opustila přítelkyně Vaneska a před Silvestrem Babetka. Obě se dožily 13,5 let. Čas letí neskutečně rychle.Ostatní holčičky jsou i přes svůj věk čiperné. Jen Bunny přestala malinko rovnat oststní a Ayrí má ráda teplíčko a ven jde jen z donucení. Ale pohyb je zdravý. Ces a Cel jsou stále správná dvojka. Cel užírá Cesmínce z misky a Ces jí na oplátku nechce pustit do pelíšku s plyšoněma. No, herečky. Kluci jsou celkem v pohodě, když pominu období hárání. To je trochu blázinec. Leošek tedy nesnáší našeho spolubydlícího, koreláka Kokeše a jeho kámošku Kokinku. Daiko je s nimi v pohodě. Kokeš začíná mluvit a když Leo řve jak pominutý začne - "buď ticho, buď ticho" . Ale Leo mu nerozumí a řve dál. Máme veselo. Ještě pořád máme kočičky Mourečku a Cecilku. Céca má asi 20 nebo 21 let. Už je na ní vidět, že je stará. Mourí je asi 13. Je pořád stejná provokatérka. Sedí na okně a mňouká na psy. Dobře ví, že tam nemůžou. Jinak samozřejmě zdrhá. Ale oni by jí nic neudělali. Chtějí jí očuchat a poňufat. Všichni vyhlížíme jaro, protože zima bez sněhu nás nebaví.